První pohádková knížka, jejíž autorkou je místopředsedkyně Klubu Za starou Prahu.

Antonín Barvitius (1823 Praha – 1901 Praha) studoval na vídeňské Akademii, jeho učiteli tu byli August Sicard von Sicardsburg a Eduard van der Nüll. Následně působil ve Vídni, kde navrhoval nájemní domy a vily a zároveň pracoval ve státních službách. Roku 1856 ho rakouská vláda pověřila restaurováním přední památky italské renesanční architektury – Palazzo Venezia v Římě, v němž sídlilo rakouské vyslanectví.

Publikace Osvěta, kultura, zábava: Kulturní domy v Československu je první knihou, která souhrnně přibližuje budování celostátní sítě kulturních domů, jež byla systematicky zřizována v období socialismu na území bývalého Československa.

Obsáhlá kniha o historii a vývoji toalet s přesahem do environmentálních témat, současných a budoucích trendech i rizicích, včetně velkého katalogu sbírkových předmětů Muzea historických nočníků a toalet.

Dějiny Prahy 15. století jsou dějinami konfliktů a tyto konflikty zásadním způsobem ovlivňovaly život většiny obyvatel Starého a Nového Města pražského.

Kniha „Pražské hřbitovy, pohřebiště a sepulkrální památky“ je prvním velmi podrobným průvodcem všemi pražskými hřbitovy. Publikace obsahuje cca 80 % dosud nepublikovaných informací získaných při práci v terénu a na základě zevrubného studia archivních pramenů.

Snahou publikace Člověk člověku je přiblížit čtenáři profesní a přátelské protnutí lékaře Karla Kocha (1890-1981) a architekta Dušana Jurkoviče (1868-1947), které vyústilo ve společnou realizaci Kochova sanatoria s unikátní zahradou v Bratislavě.

Publikace představuje unikátní kolekci pramenů dokumentujících hudební tradici na Lounsku v severních Čechách v druhé polovině 18. a první polovině 19. století.

První pohádková knížka, jejíž autorkou je místopředsedkyně Klubu Za starou Prahu.

Kniha shrnuje známé i dosud neznámé informace o sochařské výzdobě staveb z 20. století v Pražské památkové rezervaci i jejím bezprostředním okolí.